Běžel jsem to a potvrzuju, prošel jsem si tak nějak skoro všemi fázemi. Vždycky jsem si říkal, že žádná „zeď“ neexistuje, ale někdo (já) už po tom 35. kilometru nemohl vážně ani jít. Pojďme si tedy osvěžit mé vzpomínky:
Běžel jsem to a potvrzuju, prošel jsem si tak nějak skoro všemi fázemi. Vždycky jsem si říkal, že žádná „zeď“ neexistuje, ale někdo (já) už po tom 35. kilometru nemohl vážně ani jít. Pojďme si tedy osvěžit mé vzpomínky:
No jo, „zed“ existuje…jedna se o vycerpani vsech zasob glykogenu v tele. V tu chvili tento rychly zdroj energie neni pristupny a telo prechazi na spalovani tuku a bilkovin, coz je proces o poznani pomalejsi. Doslova cloveku tedy dojde energie. Takze to nejsou zadne povidacky stylu verim na to/neverim na to 🙂
Jojo, kdo si myslí, že občerstvovací stanice na prvních kilometrech je blbost, vzpomene si na to pak u „zdi“. :))
Tak zdi se nebojím. Neuběhnu totiž ani deset metrů… 😀