1 00:00:02,819 --> 00:00:06,904 V matematice je klasický paradox že lze postavit most, 2 00:00:07,024 --> 00:00:11,138 který balancuje nad okrajem stolu a prostírá se nekonečně daleko. 3 00:00:11,864 --> 00:00:14,725 Bežný postup je velmi pomalý. 4 00:00:14,845 --> 00:00:17,088 Já vám ukážu, jak ho postavit rychleji. 5 00:00:23,105 --> 00:00:27,620 Řekněme, že vám dám 10 stejných centimetrových kostek. 6 00:00:27,740 --> 00:00:31,735 Chci, abyste je vyvážili na kraji stolu, aby utvořily most. 7 00:00:31,736 --> 00:00:33,144 Asi takto. 8 00:00:33,145 --> 00:00:37,954 Jak to udělat, aby most přečníval co nejdále. 9 00:00:38,074 --> 00:00:40,407 Stopněte video, jestli se nad tím chcete zamyslet. 10 00:00:40,740 --> 00:00:42,967 Začněme jednou kostkou. 11 00:00:43,087 --> 00:00:47,185 Můžeme ji ze stolu vystrčit přesně o polovinu délky, ale ne dále. 12 00:00:47,703 --> 00:00:52,751 V tuto chvíli je polovina hmotnosti nad stolem a polovina mimo stůl, 13 00:00:52,752 --> 00:00:57,582 což znamená, že těžiště je přesně nadhranou stolu. 14 00:00:58,310 --> 00:01:05,276 Pod první kostku podsuneme druhou tak, aby lícovala s hranou stolu. 15 00:01:05,767 --> 00:01:12,408 Vysuňte obě kostky přes hranu stolu jak jen to jde, aniž by spadly, 16 00:01:12,647 --> 00:01:16,139 až bude jejich společné těžiště nad hranou stolu. 17 00:01:16,874 --> 00:01:23,668 Vzdálenost, o jakou je posunete, je v intervalu 0 - 1/2cm. 18 00:01:24,030 --> 00:01:25,732 Budeme jí říkat proměnná. 19 00:01:25,852 --> 00:01:27,198 X. 20 00:01:27,608 --> 00:01:30,588 Vysunete-li je o vzdálenost X přes hranu stolu, 21 00:01:30,708 --> 00:01:32,721 kde se nachází těžiště? 22 00:01:33,378 --> 00:01:36,108 Řekněme, že každá kostka váží 1 gram. 23 00:01:36,794 --> 00:01:44,284 1. blok má 1/2 + x gramu mimo stůl a 1/2 - x nad stolem. 24 00:01:44,704 --> 00:01:50,990 2. blok má mimo stůl x gramu a 1 - x gramu nad stolem. 25 00:01:51,513 --> 00:01:53,532 Což znamená, že v součtu je 26 00:01:53,533 --> 00:02:01,599 1/2 + 2x gramu mimo stůl a 3/2 - 2x nad stolem. 27 00:02:01,895 --> 00:02:06,041 Aby bylo těžiště přesně nad hranou stolu, 28 00:02:06,422 --> 00:02:11,624 Měla by se hmota mimo stůl rovnat té nad stolem. 29 00:02:11,947 --> 00:02:18,055 1/2 + 2x = 3/2 - 2x 30 00:02:18,056 --> 00:02:23,687 Se špetkou algebry zjitíme, že to nastane, když x = 1/4. 31 00:02:23,807 --> 00:02:28,111 Položme dospod třetí blok, zarovnán s hranou stolu. 32 00:02:28,231 --> 00:02:30,976 Jak daleko lze vystrčit celou soustavu? 33 00:02:31,285 --> 00:02:34,964 Označme tuto vzdálenost x. 34 00:02:35,084 --> 00:02:42,378 1. blok má 3/4 + x hmoty mimo sůl a 1/4 - x na stole. 35 00:02:43,121 --> 00:02:48,857 2. má 1/4+x mimo a 3/4-x nad stolem. 36 00:02:48,858 --> 00:02:54,337 3. blok má mimo stůl x hmotnosti a 1-x nad stolem. 37 00:02:54,899 --> 00:02:59,217 Aby bylo těžiště přesně nad hranou stolu, 38 00:02:59,481 --> 00:03:02,743 Pravý sloupec a levý sloupec se musí rovnat. 39 00:03:03,078 --> 00:03:08,609 tedy 1+3x se rovná 2-3x, 40 00:03:08,729 --> 00:03:12,019 což značí, že x = 1/6. 41 00:03:13,007 --> 00:03:19,199 Když přidáme vespod 4. blok, 1. blok bude kompletně za stolní hranou. 42 00:03:19,319 --> 00:03:21,812 Komplikuje to metodu, kterou používáme. 43 00:03:22,344 --> 00:03:24,915 Ale shrňmě si, k čemu jsme došli. 44 00:03:25,214 --> 00:03:29,898 První blok přečnívá 1/2 cm přes druhý. 45 00:03:30,167 --> 00:03:34,323 2. blok přečnívá 1/4 cm přes třetí 46 00:03:34,734 --> 00:03:38,284 a 3. blok přečnívá 1/6 cm. 47 00:03:39,368 --> 00:03:43,208 Můžeme to přepsat jako: 1/2 krát 1/1, 48 00:03:43,209 --> 00:03:48,033 a 1/2 krát 1/2, a 1/2 krát 1/3, 49 00:03:48,678 --> 00:03:55,604 Můžeme si dobře tipnout, že 4. blok bude přečnívat 1/8 cm. 50 00:03:56,132 --> 00:03:58,982 Což je 1/2 krát 1/4. 51 00:03:59,592 --> 00:04:05,289 N-tý blok bude přečnívat 1/2 krát 1/n cm. 52 00:04:05,924 --> 00:04:06,992 Dokáži to. 53 00:04:07,295 --> 00:04:10,202 Řekněme, že máme (n-1) bloků 54 00:04:10,446 --> 00:04:15,278 vyvážených tak, že jejich těžiště je nad hranou 55 00:04:15,771 --> 00:04:19,289 a jeden blok pod nimi je se stolem v zákrytu. 56 00:04:19,846 --> 00:04:22,794 Můžeme je nahradit hmotnými body. 57 00:04:22,914 --> 00:04:30,084 takže (n-1) bloků se stane bodem o hmotnosti (n-1) ve společném těžišti, 58 00:04:30,204 --> 00:04:32,639 přímo nad stolní hranou. 59 00:04:33,040 --> 00:04:38,247 Jeden blok je bod s hmotností 1 ve svém středu. 60 00:04:38,248 --> 00:04:44,637 Posuneme tyto dva hmotné body tak, aby jejich společné těžiště 61 00:04:44,757 --> 00:04:47,234 bylo přímo nad hranou stolu. 62 00:04:47,354 --> 00:04:51,681 Znovu si tu vzdálenost označíme x. 63 00:04:51,682 --> 00:04:57,845 Potom je 1 gram ve vzdálenosti (1/2-x) vlevo od hrany 64 00:04:57,846 --> 00:05:01,808 a (n-1) gramů ve vzdálenosti (x) vpravo. 65 00:05:02,291 --> 00:05:05,139 Aby byly vyvážené, položíme je do rovnosti. 66 00:05:05,259 --> 00:05:10,700 S trochou algebry vidíme, že x = 1/2n 67 00:05:10,820 --> 00:05:16,435 takže n-tý blok vždy přečnívá 1/2n cm. 68 00:05:16,436 --> 00:05:19,121 Teď přijde ta praštěná část. 69 00:05:19,241 --> 00:05:25,757 Když položíme n bloků, sečteme jednotlivé přírůstky, 70 00:05:25,758 --> 00:05:30,034 abychom zjistili délku, o jakou most přečnívá přes okraj stolu, 71 00:05:30,154 --> 00:05:37,122 se rovná 1/2 krát (1/1+1/2+1/3+...+1/n). 72 00:05:37,444 --> 00:05:42,401 Takže jaký bude nejdelší most z 10 bloků? 73 00:05:42,521 --> 00:05:47,734 Je to tento součet. Což je shruba 1,46 cm. 74 00:05:47,854 --> 00:05:49,736 Co když máte 20 bloků? 75 00:05:49,856 --> 00:05:53,901 Potom váš most přečnívá asi 1,8 cm. 76 00:05:54,312 --> 00:06:05,319 Pro libovolné číslo n se tento součet dá aproximovat přirozeným logaritmem. 77 00:06:05,925 --> 00:06:09,101 Přirozený logaritmus je inverzní k exponenciále. 78 00:06:09,356 --> 00:06:13,621 Graf funkce ln(n) vypadá takto: 79 00:06:13,622 --> 00:06:16,235 Roste opravdu pomalu. 80 00:06:16,613 --> 00:06:24,622 Po vybalancování 100 bloků, most bude dlouhý 1/2 . ln(100), 81 00:06:24,742 --> 00:06:27,874 nebo jinak 2,3 cm přes okraj stolu. 82 00:06:28,275 --> 00:06:36,558 S 1000 bloků, 3,5 cm. 83 00:06:36,778 --> 00:06:41,493 Když přidáváme bloky, most neroste moc rychle. 84 00:06:41,613 --> 00:06:45,487 Ale co se stane, když použijeme nekonečně mnoho bloků? 85 00:06:45,731 --> 00:06:50,260 Náš vzorec nám říká, že vzdálenost, o jakou most přečnívá ze stolu, 86 00:06:50,261 --> 00:06:55,776 se rovná 1/2(1+1/2+1/3+1/4+...) 87 00:06:55,896 --> 00:07:03,481 Nekonečnému součtu (1+1/2+1/3+1/4+...) se říká harmonická řada. 88 00:07:03,482 --> 00:07:06,719 Mimochodem je to příklad nekonečné řady. (nekonečná řada-název kanálu) 89 00:07:06,720 --> 00:07:08,680 Některé řady jsou konečné. 90 00:07:08,681 --> 00:07:12,901 Sečtete nekonečně mnoho čísel, a dostanete konečné číso. 91 00:07:12,902 --> 00:07:18,461 Půlka+čtvrtka+osmina+šestnáctina+... se rovná jedné. 92 00:07:18,462 --> 00:07:22,198 A tady je úžasný grafický důkaz tohoto tvrzení. 93 00:07:22,199 --> 00:07:25,910 Ale harmonická řada se nerovná konečnému číslu. 94 00:07:26,030 --> 00:07:30,056 Matematici váhají se slovy, že se něco rovná nekonečnu. 95 00:07:30,635 --> 00:07:33,955 Místo toho říkají, že harmonická řada diverguje. 96 00:07:34,075 --> 00:07:38,369 To znamená, že součet je větší, než libovolné číslo. 97 00:07:38,489 --> 00:07:41,978 Neformálně, polopaticky se to rovná nekonečnu. 98 00:07:42,098 --> 00:07:49,973 Samozřejmě jsou fyzické limity, které náš libovolně dlouhý most zboří. 99 00:07:49,974 --> 00:07:54,023 Když to zkusíte s kartami, kostkami nebo knihamu, 100 00:07:54,143 --> 00:07:59,161 zjistíte, jak obtížné je naplnit teoretické rozměry, které jsme odvodili. 101 00:07:59,281 --> 00:08:04,439 V popisku je zajímavý článek, který zkoumá tato omezení. 102 00:08:04,559 --> 00:08:10,282 Tedy s nekonečně mnoha bloky můžeme postavit most do nekonečna. 103 00:08:10,283 --> 00:08:12,377 Ale je to velmi pomalý proces. 104 00:08:12,497 --> 00:08:15,802 Je o tom dost špatný matematický vtip. 105 00:08:16,047 --> 00:08:21,041 O harmonické řadě se ví, že diverguje, ale nikdy jí při tom nikdo neviděl. 106 00:08:21,266 --> 00:08:25,664 Každopádně, šel by postavit most do nekonečna rychleji? 107 00:08:25,665 --> 00:08:31,727 Prve jsme se omezili na pokládání kostek po jedné. 108 00:08:31,728 --> 00:08:36,993 S tímto omezením je nejrychleji rostoucí most ten náš. 109 00:08:36,994 --> 00:08:43,669 Ale neintuitivně, pokud si dovolíme pokládat dvě kostky najednou, 110 00:08:43,670 --> 00:08:46,721 lze postavit most do nekonečna rychleji. 111 00:08:46,722 --> 00:08:53,106 Toto nevypadá jako most, možná ještě pro pavouky, kteří visí hlavou dolů. 112 00:08:53,107 --> 00:08:59,372 Ale roste ze stolu mnohem rychleji, než náš předchozí most 113 00:08:59,373 --> 00:09:01,862 Co to přesně znamená? 114 00:09:01,863 --> 00:09:12,111 Pamatujete, že předchozí most při položení n bloků rostl jako ln(n). 115 00:09:12,404 --> 00:09:19,425 Nový most o n blocích poroste jako n^1/3. 116 00:09:19,816 --> 00:09:23,426 Vlastně nemusíme věnovat konstantám pozornost, 117 00:09:23,427 --> 00:09:27,031 moc na nich nezáleží, když n je velmi velké. 118 00:09:27,246 --> 00:09:33,047 Starý most roste přibližně jako ln(n), jehož graf vypadá takto: 119 00:09:33,048 --> 00:09:38,242 A nový most roste jako n^1/3, jehož graf vypadá takto: 120 00:09:38,773 --> 00:09:42,516 Nový most roste exponenciálně rychleji. 121 00:09:42,778 --> 00:09:44,599 což je vlastně úžasné. 122 00:09:44,600 --> 00:09:48,017 Matematici Mike Paterson a Uri Zwick 123 00:09:48,018 --> 00:09:51,799 vytvořili superrychlý most v článku z roku 2009. 124 00:09:51,800 --> 00:09:55,050 Nazvali ho parabolický sklad. 125 00:09:55,051 --> 00:09:58,732 Parabolický sklad nelze postavit kamen po kameni. 126 00:09:58,733 --> 00:10:00,660 Jsou tam momenty, kde by se to zvrhlo. 127 00:10:00,815 --> 00:10:04,908 Ale jde ho postavit po vrstvách, takto: 128 00:10:04,909 --> 00:10:08,363 Po položení každé vrstvy bude stabilní. 129 00:10:08,364 --> 00:10:12,179 Stručne: S dopomocí dokázali, 130 00:10:12,180 --> 00:10:16,989 Že nejrychleji, jak může most růst, je n^1/3. 131 00:10:16,990 --> 00:10:20,617 n^1/3 je násobeno konstantou, 132 00:10:20,618 --> 00:10:25,966 Konstatnu můžete mít větši oproti parabolickému skladu výše. 133 00:10:25,967 --> 00:10:32,904 O členu n^1/3 uvažujeme asypmtoticky, to jest, se zvětšijícím se n. 134 00:10:32,931 --> 00:10:34,707 Moje výzva dne zní: 135 00:10:34,708 --> 00:10:36,264 Postavte nejlepší - 136 00:10:36,265 --> 00:10:39,385 - nejhezčí, největší, nejvtipnější, cokoli si pod nejlepší představíte - 137 00:10:39,386 --> 00:10:42,593 most, na jaký se zmůžete, a pošlete nám fotku. 138 00:10:42,594 --> 00:10:49,013 Ať už původní harmonickou konstrukci, parabolický sklad, nebo něco vlastního. 139 00:10:49,014 --> 00:10:53,392 Linkněte ho v komentářích, pověste na náš twitter, 140 00:10:53,393 --> 00:10:57,902 nebo nám ho pošlete e-mailem. 141 00:10:57,903 --> 00:11:01,032 Uvidíme se příště na našem kanále. 142 00:11:01,033 --> 00:11:04,479 Ahoj, jenom bych chtěla reagovat na některé komentáře 143 00:11:04,480 --> 00:11:07,385 k naší druhé epizodě o Shorově algoritmu. 144 00:11:07,386 --> 00:11:09,680 MultiMurmaide píše: 145 00:11:09,681 --> 00:11:14,771 Nechápu, jak může svět těži ze zničení veškerých internetových zabezpečení. 146 00:11:14,772 --> 00:11:17,561 Zní to jako kolaps světové ekonomiky. 147 00:11:18,001 --> 00:11:22,554 Za prvé, matika Shorova algorimu je podle mě super, 148 00:11:22,555 --> 00:11:25,945 ne jeho potenciál na zničení světové ekonomiky. 149 00:11:25,946 --> 00:11:29,037 ale myslím, že ani o to se nemusíme strachovat. 150 00:11:29,038 --> 00:11:31,528 I kdybychom vyvinuli kvantové počítače, 151 00:11:31,529 --> 00:11:34,471 i kdybychom použili Shorův algoritmus, 152 00:11:34,472 --> 00:11:38,053 což by zasadilo ránu naší moderní kryptografii, 153 00:11:38,054 --> 00:11:40,356 velmi pravděpodobně bychom vyvinuli novou 154 00:11:40,357 --> 00:11:44,018 a mohli bychom nově zabezpečit informace pomocí kvantových počítačů. 155 00:11:44,019 --> 00:11:50,565 Asi bychom se neměli příliš strachovat o kompletní zničení veškeré bezpečnosti. 156 00:11:50,898 --> 00:11:53,186 Marshall Webb píše: 157 00:11:53,187 --> 00:11:56,296 Několikrát jsi zmínila, že po trasforaci kvantový počítač 158 00:11:56,297 --> 00:11:59,526 „velmi pravděpodobně“ dá správnou odpověď. 159 00:12:00,228 --> 00:12:02,656 Ale jak pravděpodobné to je? 160 00:12:02,657 --> 00:12:05,369 A nestane se v počítači, který dělá miliardy výpočtů, 161 00:12:05,370 --> 00:12:07,875 že malá chyba způsobí velký problém? 162 00:12:07,876 --> 00:12:12,547 To je dobrá otázka o kvantových počítačích obecně, 163 00:12:12,548 --> 00:12:14,321 nejen na Shorův algoritmus. 164 00:12:14,322 --> 00:12:16,871 Kvantové počítače fungují pravděpodobnostně, 165 00:12:16,872 --> 00:12:19,600 takže existuje možnost, že udělají chybu. 166 00:12:19,601 --> 00:12:22,415 ale o to se vážně nemusíme strachovat. 167 00:12:22,416 --> 00:12:28,935 A 10sTinTh0uGhT podává solidní vysvětlení: 168 00:12:28,936 --> 00:12:35,782 Poukázal, že 1) lze zkontrolovat výstup kvantového počítače 169 00:12:35,783 --> 00:12:37,647 pomocí klasického počítače. 170 00:12:37,648 --> 00:12:41,531 V případě Shorova algoritmu lze jednoduše použít klasický počítač 171 00:12:41,532 --> 00:12:46,069 na kontrolu, jestli jsou čísla výstupu opravdu dělitelé n 172 00:12:46,070 --> 00:12:50,450 nebo vám to dalo periodu, a tak podobně. 173 00:12:50,451 --> 00:12:59,138 2) Výpočet lze provést vícekrát a tím snížit pochybení. 174 00:12:59,138 --> 00:13:01,303 Pokud se pokaždé vyskytne malá chyba, 175 00:13:01,397 --> 00:13:05,697 Pravděpodobnost, že se vyskytne chyba mnohokrát je velmi malá. 176 00:13:05,698 --> 00:13:11,520 Prostě ho provedeme vícekrát. Pro kvantový počítač to není problém. 177 00:13:11,521 --> 00:13:14,110 Kvantové počítače jsou opravdu rychlé. 178 00:13:14,111 --> 00:13:18,292 Nezáleží na tom, že výpočet provedeme 10 či 15 krát. 179 00:13:18,812 --> 00:13:20,653 Dobře, naviděnou příště. 180 00:13:20,753 --> 00:13:23,658 přeložil: F8 www.titulkomet.cz